Aktuální počasí na Kopaninách

Data z našeho místního meteo měření. Kliknutím na kartu veličiny se zobrazí detailnější graf.

Jak často vane vítr k nám?

Větrná růžice ukazuje, jak se vítr na Kopaninách chová v průběhu času. Odkud nejčastěji fouká, v jakých směrech převládá a jak silný bývá. Lokální měření ze stanice přímo na místě dávají přesnější obraz než regionální předpovědi, protože terén a zástavba místní proudění vzduchu ovlivňují po svém.

Jak to vlastně měříme?

Meteo data, která vidíte na této stránce, nevznikají v žádném vzdáleném hydro-meteocentru, ani se neodhadují z globálního satelitu pro celou jižní Moravu. Jsou to stoprocentně lokální informace nasnímané přímo zde, na větrném kopci na Kopaninách nad Střelicemi. Abychom měli jistotu, že data budou spolehlivá a technika přežije i drsné zimní podmínky nebo letní bouřky, vsadili jsme na robustní hardwarové řešení umístěné na našem stálém lokálním stanovišti na Kopaninách.

Srdcem systému je ultrazvuk

Zapomeňte na klasické plastové meteostanice s vrtulkami a miskami, které znáte z hobbymarketů. Tyto tradiční mechanické systémy totiž narážejí na zásadní technologické limity. Kromě náchylnosti k opotřebení či zimní námraze mají velký problém s přesností měření, zejména u směru větru. Srdcem našeho měření je profesionální ultrazvuková stanice Fengtu.

Ta nemá vůbec žádné pohyblivé části. Rychlost a směr větru měří pomocí čtyř ultrazvukových senzorů (měničů). Ty si mezi sebou neustále posílají zvukové vlny a podle toho, o kolik mikrosekund se zvuk kvůli proudění vzduchu opozdí nebo zrychlí, vestavěný mikroprocesor okamžitě spočítá přesnou rychlost a úhel větru. Díky tomu stanice reaguje bleskově a dokáže zachytit i velmi rychlé nárazy větru, které by mechanický anemometr kvůli své vlastní setrvačnosti vůbec nezaznamenal.

Co všechno hlídáme?

Stanice je v podstatě modulární laboratoř v jednom odolném těle. Souběžně měří hned několik veličin:

• Vítr: Přesnou rychlost a směr (klíčové pro výpočet naší Vepřové stopy!)
• Vzduch: Teplotu, vlhkost a barometrický tlak (který v systému přepočítáváme na tlak u hladiny moře, aby dával smysl v grafech)
• Slunce: Intenzitu osvětlení v Luxech a celkovou solární radiaci (W/m²), takže přesně vidíme, kolik energie nám zrovna padá na solární panely
• Srážky: K měření deště slouží optický srážkoměr. Místo překlápěcí misky padá déšť na optickou plochu, která měří celkový objem vody. Právě díky němu jsme mohli detailně v reálném čase sledovat například extrémní úhrny srážek během podzimních povodní.

Měření srážek je nicméně ze všech veličin nejsložitější na interpretaci. Měření na vrcholu střechy bez jakéhokoliv zastínění je výborně pro vítr, složitější pro déšť. Při silném větru nedopadají kapky shora, ale pod úhlem a expozice ve výšce střechy je zkrátka jiná než u jakékoliv překlápěcí misky na zahradě. Frontální přechody s větrem náš senzor může zachytit vydatněji, pomalý vydatný déšť naopak trochu podcení. Navíc se může stát, že za určitých podmínek optická plocha zaznamená i ranní rosu nebo kondenzaci jako srážky. Přesná kalibrace není téměř možná, protože optické měření má svá specifika daná jiným typem senzoru. Denní a měsíční úhrny berte jako dobrou orientaci, ne jako data z referenční meteorologické stanice.

Všechna nasbíraná data putují ze střechy stíněným kabelem přes průmyslový protokol Modbus RTU přímo na zpracování dat do řídicího systému Loxone. Ten se stará o to, aby surová čísla správně interpretoval, uložil a posílal sem na web Kopaniny.info pro vás všechny. Je za tím ještě spousty další práce, jako databáze, přenos dat a jejich validace, ale pro názornost to asi takto stačí.